Oznámení o založení

Dne 27.3.2000 byl sestaven a podepsán zakládající dokument Stanovy Židovskéliberální unie v České republice. Dokument podepsali členové přípravnéhovýboru unie:

František Fendrych, Martin Hron, Josef Kohout, František Kostlán, LibušeŠancová, Michal Spevák, Simona Sternová

Dokument byl předán na Ministerstvo vnitra České republiky k registraciobčanského sdružení s výše uvedeným názvem.

Současně byl dokument předán spolu s průvodním dopisem tajemníkoviFederace židovských obcí v ČR.

------------------------------

Po několikaměsíční diskusi členů i nečlenů židovských obcí bylazaložena Židovská liberální unie v České republice. Iniciátoryvzniku unie byli kromě podepsaných členů přípravného výboru všichni ti,kdo se diskuse zúčastnili. Významnou úlohu zastal Benjamin Kuras, členreformní židovské kongregace ve Finchley v Londýně, který kromě přeneseníproblematiky na stránky denního tisku a své aktivní účasti na setkání v Brně(workshop Judaismus v současnosti, Brno 13. 2. 2000, pořadatel Židovskáobec Brno) a na dalších setkáních v užších kroužcích, zprostředkovalčlenům přípravného výboru kontakt s reformními a liberálními rabínyv Londýně. Hledat počátky dialogu ovšem znamená vrátit se zpět předdruhou světovou válku, která nejvýznamnějším a nejtragičtějším způsobemzměnila životy miliónů Židů, našich předků i nás. V založení unietak lze spatřovat spíše počátek nové etapy v životě židovskékomunity v České republice, než završení nějakého procesu.

1. Přispět k rozvoji moderního aktivního židovského života v Českérepublice v souladu s demokratickými, humanistickými, duchovními aetickými principy židovských tradic i moderní demokracie.

2. Sdružovat reformně-liberální vzdělávací, náboženské i sekulárněkulturní a společenské židovské aktivity v Českých zemích i v českéa slovenské emigraci, s jejímiž organizacemi navazuje spolupráci.

3. Oživit zájem o české židovské dějiny a vzdělanost a pěstovat vzájemnéchápání s českým národem.

4. Přispívat k vzájemné toleranci odlišných kultur a národnostníchči etnických skupin a spolupracovat na obnově liberální demokracie a právníspolečnosti se všemi duchovními, vzdělávacími a společenskýmiorganizacemi, které usilují o totéž.

5. Navázat a udržovat aktivní spolupráci s mezinárodnímiorganizacemi a zahraničními kongregacemi progresivního, reformního a liberálníhojudaismu a jejich vzdělávacími institucemi.

6. Unie nechce nahrazovat existující židovskou obec ortodoxní aniFederaci židovských obcí, nýbrž jim být užitečným, rovnocennýmpartnerem a spolupracovat na společných iniciativách s vědomím, že náboženskýpluralismus je základem zdravého vývoje židovského společenství.

7. Členství v unii a stávající židovské obci se nevylučuje. Uniedostala ujištění od činitelů obce, že Židé, jejichž statut odpovídáortodoxním pravidlům, mohou být zároveň členy unie i obce. Ti členovéunie, jejichž židovský statut neodpovídá přísnějším pravidlůmortodoxie, však nemohou zároveň být členy ortodoxní obce.

8. Unie bude zastřešovat různé kongregace, které budou organizovanépodle stanov unie, k nimž patří pravidelné svobodné a tajné volby.

Ze dvou setkání v literární kavárně Fedora Gála i z rozmluv sjednotlivci jsem vyrozuměl, že Židovská liberální unie vzniká předevšímz jednoho konkrétního důvodu: mít možnost sdílet svou identitu, respektivepocity, které ji provázejí - tedy část vlastního vnitřního života - slidmi, kteří jsou na tom stejně nebo obdobně. A to bez ohledu na skutečnost,zda je někdo halachickým Židem, nebo není. To je krásná myšlenka, pro nižstojí za to podniknout něco nového.

To ovšem neznamená, že vše bude tak jednoduché, jak se v kavárně naprvní poslech jeví. Pro někoho bude možná těžké přestat se vymezovat vůčiortodoxní židovské obci v Praze. Přesto doufám, že ortodoxní i liberálníobec budou vedle sebe žít v míru a pokud možno i ve vzájemném porozumění.Je nás příliš málo, než abychom si mohli dovolit vzájemné půtky kvůlimalichernostem.

Unie by měla všem umožnit vzdělávání v judaismu a seznámení sdetaily liberálního náboženského i společenského způsobu života. A za tímbude stát mnoho práce a samozřejmě i výdaje. Plaťme tedy zpočátku člensképříspěvky v takové výši, která bude dostačovat alespoň na základní činnost.Bude také hodně záležet na tom, jaké lidi si vybereme do představenstva. Zvlastních zkušeností se zakládáním různých iniciativ vím jedno: ideálníje takové vedení, v němž převažují nikoli známé osobnosti, ale pilní aobětaví lidé. Jinak se nelze vyhnout nebezpečí, že ona iniciativa zajde naúbytě.

Hrozím se toho, že by se liberální unie uzavřela okolnímu světu a žilajen sama pro sebe. Tato cesta by mohla vést k neodůvodněnému pocitu vlastnívýjimečnosti, tedy do pekel. Nevidím jediný důvod, proč bychom se při různýchpříležitostech nemohli setkávat nebo spolupracovat na konkrétních společenskýchprojektech například s křesťany. Celé společnosti by něco pozitivníhomohla přinést i naše spolupráce s různými nežidovskými humanitárními,vzdělávacími a dalšími institucemi.

 Nezávisle na myšlence na ustavení liberální unie se začalaprosazovat snaha o vytvoření jakési organizace nebo zájmové platformy„druhé generace“.

Označení „druhá generace“ je poněkud zavádějící. Kteří lidé tojsou? Jsou to pouze ti Židé, kteří se narodili z přeživších židovskýchrodičů? Nebo to jsou také ti, kteří mají židovské kořeny přerušenérozhodnutím jejich matek a otců? A co třetí generace přeživších – dnesdospělých lidí a čtvrtá generace, která se rodí? Správnější by bylopoužívat pojem „spojené generace“ ,který se skutečně ve světě protyto skupiny používá, neboť jde především o překonání mezigeneračníchkomunikačních problémů. A takováto platforma již dává mnohem hlubšísmysl: Neboť generace potomků Židů zahynulých během války i Židů přeživšíchobsahuje nejen „halachické“ ortodoxní, liberální nebo sekulární Židy,ale také statisíce těch, kteří jsou dnes Židy označováni za asimilovanéŽidy, čili ne-Židy. Ale i oni v sobě nesou vědomí příslušnosti kesvým kořenům, i oni jsou součástí mostu ke generacím příštím. Kegeneracím židovským. Uvědomil jsem si, že rámec současných židovskýchobcí, které jsou schopny absorbovat za členy pouze halachické Židy nebokonvertity, je nedostačující. Zcela pomíjí potomky předválečného židovstva,kteří nesplňují náležitosti pro přijetí za členy. Jakoby tyto obce říkaly:„Staň se Židem, a teprve poté budeš za Žida uznán a přijat. Všude, kdetakové skupiny vznikaly, to trvalo několik desítek let, než se skutečnědefinitivně vytvořily. Vytvářet skupinu „druhé generace“ za současnýchpodmínek českého židovství znamená stavět dům bez základů. Tento úkolnelze splnit bez toho, aniž by zde existovalo společenství, které dokážetyto zapomenuté Židy oslovit. Dá jim pevný směr na cestě k návratu.Liberální unie může být tím správným společenstvím, které bude otevřenoi těm lidem s židovskými kořeny, kteří se své komunitě vzdálili.Nemohli jinak, neboť zde prakticky přestala existovat. Nyní se v uniinavrátí zpět.                                                        Martin Hron

------------------------------------------------------------

Mojžíšova Tóra má 613 přikázání. Šestisté čtrnácté zní:

Vyslovil je v 60. letech jeden z předních filozofů a historiků holocaustuprofesor Emil L. Fackenheim. Co jeho přikázání konkrétně znamená:

Fackenheim je kanadský reformní rabín, historik a filozof německého původu,od konce 80. let usazený v Izraeli. Smysl a poslání židovské existence poHolocaustu a budoucnost Židovstva jsou stěžejní témata jeho filozofickýchúvah.

Reformní a liberální judaismus je pokračování tisíciletých židovskýchtradic demokracie, spravedlnosti, snahy o pravdivost, tolerance, odporu ktotalitě, názorové plurality jako základního prvku potřebného k neustálenovému objevování pravdy, práva beztrestně se mýlit a povinnosti ctít bližníhojako stvoření Boží, se všemi jeho odlišnostmi. Jsou to tradice radikálníchbiblických proroků a písmáků a talmudických rabínů, pro něž základemhledání smyslu lidské existence a židovského poslání bylo vědomí, že všechnaexistence podléhá neustálým změnám a žádný jednotlivec či skupinanedokáže nikdy pochopit, obsáhnout a sdělit kompletnost Božího světa. Sezkušeností, že všechny pokusy o "jednou provždy všeobecně platné"výklady Boží tvorby vždy končí morálním krachem a bezprávím.

Americký rabín William B. Silverman:

Profesor Samuel S. Cohn:

Americký rabín Abba Hilel Silver:

Co znamená být Žid, dnes a zítra? Profesor Emile L. Fackenheim:

Po masových vraždách nacismu a totalitě komunismu je tato povinnost dvojnásobnaléhavá. Stále Fackenheim:

Tradiční židovská víra v možnost lepšího světa je motivující siloulidské civilizace. V reformním-liberálním judaismu zůstává jedním zřídících principů.

Takto jej vyslovuje Kaufmann Kohler:

Ale naděje a sny, i ty sebevznešenější, inspirující a motivující,nestačí.

 William B. Silverman:

Židovský Bůh je aktivní, přítomný a pozorovatelný v lidských dějinácha současných událostech, a ještě viditelněji v dějinách židovských.

Profesor Emile L. Fackenheim:

Protože Boží dílo je nedokončené a v pokračujícím vývoji, veškeréteologické, filozofické, politické a ekonomické jistoty mohou být jen dočasnéa neúplné a nesou v sobě nebezpečí, že přílišným lpěním se proměnív modly.

Profesor Fackenheim:

Biblický věřící musí nacházet starodávné modly i v jejich modernímpřevleku. A musí proti nim bojovat ze všech sil.

Dnes, kdy si Židé o Šabat sedají ke stolu, žehnají tisícovky tatínkůsvým synkům tak, jak to činili odpradávna:"Dej Bože, ať jsi jakoEfraim a Manaš" (modlitební knížka str.122). Mnozí z nich možná aninetuší, že dědeček těchto dvou Josefových synů z matčiny strany bylPutifar, kněz z Heliopole, jenž uctíval egyptského boha slunce Re. V současnostiby ve Velké Británii Efraimovi a Manašovi nikde nepovolili Bar Micva, s výjimkouLiberální synagogy, protože všude jinde by nebyli považováni za Židy.Jejich matka byla Egypťanka Asenath, to v překladu znamená "zasvěcenábohyni Neis" (J.P.S. Komentář k Tóře: Genesis, Ed Nahum,M. Sarna,str.288).

Efraim a Manaš v tom nejsou sami. Spadají do velké skupiny biblickýchpostav, jež jsou potomky nežidovských matek a dnes by nebyli Bejt Dinemorganizace United Hebrew Congregations uznáni za Židy. Patřili by sem mimojiné: Mojžíšovi synové Geršon a Eliezer,které měl s Ciporou, dceroumidianitského kněze Jethra (Ex.2:21,22, 18:2-6,...), Reheboam, syn Šalamounaa Naamy - Amonitky (I. Kniha králů 14:21), Ahazia, izraelský král, syn Ahabaa Féničanky Jezabel (I. Kniha králů 16:31) a i sám král David, pravnukMoabitky Rút (Kniha Rút 4:17-22...).

V době biblické se totiž na rozdíl ode dneška předával židovský původpo otcově linii, jak je známo ze čtvrté knihy Mojžíšovy 1:12. Tehdy oficiálníkonverze neexistovala a nežidovská žena se tudíž automaticky přidala kekmenu svého muže, zapojila se do jeho komunity a jejich děti se stalyIzraelity. Proto byla patrilinealita v dobách biblických věc logická.

Kdesi mezi obdobím biblickým a mišnaistickým došlo k posunu zákona odbiblické patrilineality k rabínské matrilinealitě. Příčina takového příkréhoodklonu od biblického zákona je stále ještě předmětem debat učenců. Někteřítuto změnu připisují reakčním výnosům Ezry, který byl proti sňatkůmmezi Izraelity a ne-Izraelity, aby tak nebyla ohrožována čistota navracejícíchse exulantů (Ezra 10), jiní tvrdí, že židovské zákony v období Mišnybyly ovlivněny aténským a římským právem, podle nějž dítě narozenéŘímanovi a ne-Římance nebylo považováno za římského občana, zatímco dítěnarozené Římance a ne-Římanovi mělo původ po matce.

To vše by ale bývalo nestačilo k tomu, aby rabími změnili biblický zákon.Muselo dojít k drastickým událostem, které přiměly starověké rabíny kezrušení biblického zákona. Odpověď musíme hledat ve společenských apolitických podmínkách za rabínské doby. Zemi okupovali Římané. BěhemŽidovských válek proti Římu (66-70 a 132-135) bylo běžné, že židovskéženy byly znásilňovány a unášeny Římany. Plody takovýchto spojení, byťi vynucených, byly považovány za mamzerim (Jevamot 7:5). Tak tedy vypadalajejich situace v době redakce Mišny.

Jelikož k nejposvátnějším povinnostem v judaismu patří i micva PidionŠvuim - vykupování otroků, židovská obec chápala jako svou povinnost tytoženy z římského zajetí vykoupit a navrátit je zpět do obce. Kdyby všaktehdy stále platilo biblické pravidlo židovského původu po otci, pak by dětinarozené těmto znásilněným židovským ženám a vykoupené díky Pidion Švuimnesly stigma mamzerut a nesměly by vstupovat v manželství se židovskýmipartnery. Společenská i náboženská situace takovýchto žen a jejich dětíby bývala nesnesitelná. To si vyžádalo změnu zákona, dítěti se přiznalžidovský status po matce a nebylo považováno za bastarda. Po důkladném zváženíbyl takovýto zákon vyhlášen:"Dítě židovské matky a nežidovskéhootce je Žid a dítě židovského otce a nežidovské matky není Žid (a nenímamzer). Mamzerut byl tedy omezen pouze na potomky dvou "košer" Židů,kteří spolu měli mimomanželský sexuální vztah a starobylé biblicképravidlo patrilineality se změnilo v současné pravidlo matrilineality.

Zdůvodnění změny biblického zákona se podařilo po pracné avykonstruované interpretaci Deuteronomia 7:3-4, kde se praví:"nebudeš snimi vstupovat ve stav manželský (s Kananejskými), svou dceru nedáš jejichsynovi, jejich dceru si nevezmeš pro svého syna. Protože oni ode mě tvéhosyna odvrátí". Z toho rabíni vydedukovali, že tvůj syn z izraelské ženyje tvůj syn, ale tvůj syn s pohanskou ženou není tvůj, nýbrž její.Rabina řekl: "to dokazuje, že má-li tvoje dcera dítě s pohanem, je totvůj syn".

Rozhodnutí talmudických rabínů byla jistě extrémní, ale nezbytnáreakce na extrémní společenský problém, který byl tehdy aktuální.Je aletřeba poznamenat, že tam, kde tento problém nenastal, jako kupříkladu v případěkněží, zůstalo platit pravidlo patrilineální tak, jako tomu bylo v obdobíbiblickém. A tak je to i dodnes. Další pozůstatky koncepce patrilineality seobjevují ve jménech dětí, ve vyvolávání ke čtení Tóry, nebo kdykolipoužíváme své hebrejské jméno.Vždycky se říká jméno...ben jméno...Matrilinealitanebyla však univerzálně používána ani v rabínském období a po dlouhoudobu byla považována za spornou záležitost. Dočteme se kupříkladu, (Jevamot16b) že Rab Juda tvrdil, že sňatek pohana a židovské ženy je řádně"kidušin" "v této době", protože lze dovozovat, že onenpohan by mohl být jedním z potomků deseti kmenů izraelských. Dalšítalmudický výrok zní:"rodina otce se považuje za rodinu, ale rodinamatky se nepovažuje za rodinu", což je odraz původní patrilineálníteorie. Dále se dozvídáme, že ve čtvrtém století Jákob z Kfaru Nibburayarozhodl, že je povoleno obřezat syna aramejské ženy a židovského muže ošabat (J.Tal. Kidd.3:12) a i když to později odvolal, je jasné, že jeho počátečníreakce byla ve prospěch patrilineality. Dokonce ještě v šestnáctém stoletísympatizoval věhlasný kronikář rabín Mojžíš Isserles s pojetímpatrilineality (EvenHaEzer 15:10).

Uvědomujeme si tedy, že při změně zákona o židovském původu zpatrilineality na matrilinealitu projevili talmudičtí mudrcové velikou odvahua soucit. Hledali cestu, jak omezit utrpení a jak integrovat děti pochybnéhopostavení do židovské společnosti. Jejich rozhodnutí bylo pro jejich dobusprávné.

My ovšem žijeme v jiné době. Neřešíme otázku, jak se vyrovnat s následkyznásilnění zajatých židovských žen.My potřebujeme řešit situacivyvolanou existencí smíšených manželství, to je náš demografickýimperativ! A řešení tohoto problému a důsledků z něho plynoucích bude zestrany rabínů jistě vyžadovat neméně kurážný postoj.

V otevřené společnosti jsou smíšená manželství endemickou realitou.Nezmizí ani pod vlivem exkluzivistické halachické legislativy a nepomohou anipokusy ghetoizovat židovské společenství. Tak jako kdysi rabíni řešiliproblém své doby, tak také musíme my najít cestu, jak nabídnout začleněnído obcí synům a dcerám nežidovských matek provdaných za židovské mužeprávě tak, jako přijímáme děti nežidovských otců a jejich židovskýchmanželek.

Být součástí komunity, obce, je jistě otázkou výchovy i přírody,identifikace i aktivní účasti na životě v židovské obci. Výchova a vzdělánía cítění, vnímání sebe sama jsou stejně důležitým ukazatelem židovstvíjako židovská pupeční šňůra! A navíc, v naší osvícené době rovnostiby byl nesmysl ignorovat společné úsilí obou rodičů při výchově a vzdělánídítěte. Často jsem byl svědkem situace, kdy sympatizující nežidovskámatka poskytovala svému dítěti lepší židovské vzdělání a výchovu nežlhostejná nebo zatvrzelá židovská matka. Trestat dítě za to, že jehomaminka není Židovka a odpírat mu proto možnost účastnit se na židovskémživotě je nemorální, je to urážka židovského otce takového dítěte aobec se tak připravuje o potenciální členy.

Realitu moderního života však dnes plně nepostihuje ani biblickápatrilinealita, ani rabínská matrilinealita. Obě jsou relikty minulosti. Mymusíme postoupit k vyšší koncepci bilineality, která uznává, že dítě,které má alespoň jednoho židovského rodiče, lhostejno zda otce či matku,má presumptivní, předpokládaný židovský status a dostane-li se takovémudítěti židovského vzdělání a výchovy, bude tento status potvrzen. Úroveňtakové výchovy a vzdělání se bude jistě lišit, ale to platí i o rodinách,kde jsou oba rodiče židovského původu. Ostatně toto nikdy nebylo kritériempro určení židovského statusu. Mimoto by bilinealita pomohla vyřešit některéanomálie, ke kterým dochází uplatňováním halachy: vnouče Nikity Chruščevaje halachicky židovské, i když se nijakým způsobem nezná k sounáležitostise židovským společenstvím a vnouče Davida Ben Guriona, žijící vIzraeli, není uznáno za halachicky židovské, protože je zrozeno z nežidovskématky!

Židovstvo je příliš chudé počtem, aby se mohlo nechat dále devastovatexkluzivismem nebo uplatňovat restriktivní členství v "klanu"podle zákona matrilineality, nebo čelit příkrým a zásadním sporům, kterérozdělují naši pluralistickou židovskou společnost.

Ti, kdo tvrdí, že myšlenka K lal Jisrael je stejně neudržitelná, protožeje už příliš pozdě, by si měli uvědomit, že "bude-li rabínská vůle,halacha i zde pomůže". Dávní rabíni pragmaticky potvrdili platnost sňatků,které byly biblicky zapovězené (Deuteronomium 23.4), jako např. sňatekBoaze a Rút se zdůvodněním, že zákaz se týká jen Moabitů, ne Moabitek (Jevamot76b)! Podobně také rabíni tvrdili, že žádné z těchto biblicky zakázanýchmanželství nezůstalo v platnosti, protože po invazi krále Sennacheriba došlok takovému promíchání všech etnických skupin a společenstev, že jednohood druhého již nebylo možno rozeznat (Miš. Jadajim, 4:4). Nemohli bychomstejný liberální a logický argument použít i dnes?

Židovský svět je dnes nejvíce ohrožen bratrovražednými konflikty. Nešťastnýspor o to, "kdo je Žid" lze vyřešit koncepcí bilineality, která ity Židy, kteří by pro nás byli ztraceni, kdybychom se drželi současnéhopravidla matrilineality, vítá a přijímá. A navíc, velí tak zdravý rozum!

------------------------------------------ 

(dále jen Unie)

V příloze Vám předkládáme Stanovy Unie.

Považujte tento dopis za projev naší vůle stát se jako nový subjekt –Unie - členem Federace židovských obcí v České republice a chápejtejej proto jako přihlášku Unie do FŽO.

Je nám známo, že současný Statut FŽO neumožňuje Unii, se stanovami,které přikládáme, stát se členem FŽO. Proto Vás dále žádáme, abybyla co nejdříve svolána Rada FŽO, která by změnila Statut FŽO tak, aby přijetíUnie bylo podle nového statutu možné. Navrhujeme Radě FŽO společnoudiskuzi na toto téma.

Jak jistě víte, mnoho občanů České republiky židovského původu avyznání v poslední době volá po uvolnění pravidel členství v Židovskýchobcích ČR a liberalizaci náboženského života. Není v naší moci změnitStatut FŽO zevnitř. Řada našich budoucích členů a sympatizantů není členemněkteré ze současných ŽO a často ani být nemůže, neboť nesplňují požadavkyčlánku 2, odst.1, Hlavy II Statutu FŽO. Řada Židů, kteří jsou členy některéobce v ČR, touží po liberalizaci náboženského života v ČR, v čemžje současné ŽO obce nemohou uspokojit.

Aby bylo možno vyhovět oběma skupinám lidí, musel by se změnit nejenStatut Federace, ale současně by Židovské obce v ČR musely upustit odortodoxního výkladu halachy, od ortodoxního vedení bohoslužeb a změnitmnohé jiné prvky svého chování. To nejen nežádáme, ale ani si to nepřejeme.

Zdůrazňujeme, že nám nejde o to, aby současný typ židovství, kterýse sám nazývá ortodoxním, v České republice zanikl nebo byl potlačen.Naopak, velmi se vážíme toho, že v ČR funkční židovské obceexistují a stejně tak si všichni hluboce vážíme vrchního rabína panaKarola Efraima Sidona, který svojí autoritou vykládá a aplikuje pravidla náboženskéhochování obcí tak, aby byla co nejblíže pravidlům uznávaným vrchnímrabinátem Izraele. Současnou židovskou ortodoxní obec považujeme za těžištěčeského a moravského židovství.

Avšak domníváme se, že v naší republice je mnoho lidí, kteří tíhnouk židovství a k liberálnímu způsobu jeho naplňování a z výšeuvedených důvodů nemohou být členy některé existující ŽO nebo je členstvínemůže plně uspokojit. Jsme si proto jisti, že pro liberální židovství atedy pro liberální židovské obce je v ČR nejen prostor, ale že je nynípro mnoho lidí existence liberálního judaismu nezbytnou.

Jsme přesvědčeni, že liberální judaismus nejen neohrozí současnouortodoxní obec v ČR, naopak ji obohatí. Stále ještě pociťujeme důsledkyholocaustu. Mnoho z nás si je hluboce niterně vědomo svých židovskýchkořenů. Holocaustem jsme byli připraveni o svoji příslušnost k Židovskéobci a možnost návratu často i tím, že naši rodiče vědomě židovské zákonypřekročili. My své předky hluboce chápeme. Chápeme, že nás chtěli ušetřitsebemenší možnosti podobné zkušenosti, jakou pro ně byl holocaust. Myslelina nás jako na děti. Nyní jsme dospěli a v příkladu světového liberálníhožidovského hnutí nacházíme příklad a oporu.

Naše rozhodnutí je závažné a bylo učiněno po dlouhých diskuzíchmnoha členů i nečlenů Židovských obcí v ČR. Důkazem toho, že totonaše rozhodnutí je pevné a nezvratné, je to, že zakládáme Unii jako občanskésdružení. Nikoli proto, abychom se postavili do konfrontace s existujícíFŽO, ale proto, že si jsme vědomi obtížnosti provedení požadovaných změnve FŽO. Tento status jsme připraveni okamžitě změnit v případě, žeUnii bude umožněno členství v rekonstruované FŽO, dojde-li k tomu.

Unie chce být respektovaným partnerem FŽO a židovských obcí v ČRpro navrhovaná jednání o změnách Statutu FŽO. Členové Unie doufají, žekoexistence Unie, FŽO a židovských obcí bude probíhat nikoli v konfrontačnímduchu, ale v atmosféře vzájemného chápání a spolupráce. Nechceme býtjinými Židy, chceme být Židy. Chceme být v budoucnu vnímáni jakojeden ze směrů jednoho a téhož českého judaismu. Zároveň doufáme, žese Unie stane i dalším důstojným a respektovaným reprezentantem českéhomoderního židovství ve vztahu ke Českému státu, české společnosti i k mezinárodnímužidovskému společenství.

Za zakládající výbor Unie

Martin Hron

-------------------------------------------------------------

Období od první schůzky, kde jsme poprvé začali v užším kruhuuvažovat o založení unie, až do první volby představenstva unie považujemeza přechodné. Jsme si vědomi toho, že přípravný výbor není demokratickyzvoleným orgánem demokratické organizace. Úloha členů přípravného výboruskončí současně se skončením první řádné konference prvního shromážděníčlenů unie, která zvolí své představenstvo.

Nyní spolu s rozesíláním tohoto nultého čísla budoucíhobulletinu, oslovujeme všechny ty z vás, kteří by se mohli a chtěli státčleny nově vzniklé unie. Projevte svoji vůli stát se členy a podpořitvznik unie účastí již na jejím shromáždění. Napište o svém záměrustát se členy na níže uvedenou kontaktní adresu. Není dán žádný termín.Avšak od této chvíle přijímáme projevy vůle stát se členy unie a tentoproces nebude ukončen. Ti, kdo stihnou odeslat předběžnou přihlášku tak,aby mohli od přípravného výboru obdržet pozvání na první schůzi shromážděníunie včas, se budou přirozeně podílet na úpravách stanov unie tak, abyjejich první pozměněná verze mohla být přijata již na prvním shromáždění.Stejně tak budou moci přispět k výběru těch nejvhodnějších zástupcůunie do jejího předsednictva. Teprve pak budeme my, členové přípravného výborupokládat stanovy unie a její statutární orgány za demokraticky vytvořené.

Předpokládáme, že první konference shromáždění unie se bude konat vedruhé polovině května 2000.

Na základě vaší písemně, elektronickou cestou nebo telefonicky,projevené vůle vám zašleme současné znění stanov a pozvánku na prvníkonferenci spolu s datem a místem jejího konání. Do doby konáníkonference, budeme také přijímat názory na konstruktivní úpravy stanov a návrhyna členy předsednictva.

První část konference bude věnována vysvětlení důvodů vzniku unie,jejích záměrů a cílů. Pokud budete mít přetrvávající pochybnosti osmyslu vlastního členství v unii, můžete konferenci po skončení prvníčásti opustit, aniž byste se jakkoli zavázali. Jestliže naopak bude vašerozhodnutí stát se členy unie nezvratné, požádáme vás, abyste písemněstvrdili vaši vůli podepsáním přihlášky a označením typu členství,které se vás týká. Teprve potom se může konference stát usnášeníschopnáa my všichni můžeme činit demokratická rozhodnutí volbou většiny.

Těšíme se na vaše dopisy, faxy a elektronické zprávy.

Těšíme se na setkání na první konferenci!

S přáním všeho dobrého, přípravný výbor unie.