Číslo: 0/2000 10.dubna 2000

HATIKVA

bulletin

Židovské liberální unie v České republice

Oznámení o založení

Židovské liberálníunie v České republice

Dne 27.3.2000 byl sestaven a podepsán zakládající dokument Stanovy Židovskéliberální unie v České republice. Dokument podepsali členové přípravnéhovýboru unie:

František Fendrych, Martin Hron, Josef Kohout, František Kostlán, LibušeŠancová, Michal Spevák, Simona Sternová

Dokument byl předán na Ministerstvo vnitra České republiky k registraciobčanského sdružení s výše uvedeným názvem.

Současně byl dokument předán spolu s průvodním dopisem tajemníkoviFederace židovských obcí v ČR.

------------------------------

Liberální judaismus je tu!

Po několikaměsíční diskusi členů i nečlenů židovských obcí bylazaložena Židovská liberální unie v České republice. Iniciátoryvzniku unie byli kromě podepsaných členů přípravného výboru všichni ti,kdo se diskuse zúčastnili. Významnou úlohu zastal Benjamin Kuras, členreformní židovské kongregace ve Finchley v Londýně, který kromě přeneseníproblematiky na stránky denního tisku a své aktivní účasti na setkání v Brně(workshop Judaismus v současnosti, Brno 13. 2. 2000, pořadatel Židovskáobec Brno) a na dalších setkáních v užších kroužcích, zprostředkovalčlenům přípravného výboru kontakt s reformními a liberálními rabínyv Londýně. Hledat počátky dialogu ovšem znamená vrátit se zpět předdruhou světovou válku, která nejvýznamnějším a nejtragičtějším způsobemzměnila životy miliónů Židů, našich předků i nás. V založení unietak lze spatřovat spíše počátek nové etapy v životě židovskékomunity v České republice, než završení nějakého procesu.

Cíle a záměry unie:

1. Přispět k rozvoji moderního aktivního židovského života v Českérepublice v souladu s demokratickými, humanistickými, duchovními aetickými principy židovských tradic i moderní demokracie.

2. Sdružovat reformně-liberální vzdělávací, náboženské i sekulárněkulturní a společenské židovské aktivity v Českých zemích i v českéa slovenské emigraci, s jejímiž organizacemi navazuje spolupráci.

3. Oživit zájem o české židovské dějiny a vzdělanost a pěstovat vzájemnéchápání s českým národem.

4. Přispívat k vzájemné toleranci odlišných kultur a národnostníchči etnických skupin a spolupracovat na obnově liberální demokracie a právníspolečnosti se všemi duchovními, vzdělávacími a společenskýmiorganizacemi, které usilují o totéž.

5. Navázat a udržovat aktivní spolupráci s mezinárodnímiorganizacemi a zahraničními kongregacemi progresivního, reformního a liberálníhojudaismu a jejich vzdělávacími institucemi.

6. Unie nechce nahrazovat existující židovskou obec ortodoxní aniFederaci židovských obcí, nýbrž jim být užitečným, rovnocennýmpartnerem a spolupracovat na společných iniciativách s vědomím, že náboženskýpluralismus je základem zdravého vývoje židovského společenství.

7. Členství v unii a stávající židovské obci se nevylučuje. Uniedostala ujištění od činitelů obce, že Židé, jejichž statut odpovídáortodoxním pravidlům, mohou být zároveň členy unie i obce. Ti členovéunie, jejichž židovský statut neodpovídá přísnějším pravidlůmortodoxie, však nemohou zároveň být členy ortodoxní obce.

8. Unie bude zastřešovat různé kongregace, které budou organizovanépodle stanov unie, k nimž patří pravidelné svobodné a tajné volby.

9. Unie bude směřovat k dosažení plného a rovného členství ve WorldUnion for Progressive Judaism (WUPJ), která sdružuje přes 1000 reformních,liberálních, progresivních a rekonstrukcionistických kongregací ve světě.V souladu se stanovami této mezinárodní organizace přijímá unie jakoŽida každého, kdo má jednoho židovskéhorodiče, ať už otce či matku, má židovské vzdělání, pokládá se za Žida,nebo konvertoval na judaismus u kteréhokoli oficiálního rabinátu, a není členemjiného náboženství. Ověřování apotvrzení židovského statutu jednotlivců bude provádět evropský rabinát(Bet Din) WUPJ.

10. Od samého začátku unie přijímá i osoby s jedním židovskýmprarodičem, pod podmínkou budoucí konverze na judaismus, i upřímné kandidátyna konverzi. Konverze podle halachických předpisů bude řídit evropskýrabinát WUPJ. Unie bude vstřícná i k rodinným příslušníkům členů ajiným osobám, které mají o judaismus zájem, i když nechtějí konvertovat.Forma členství těchto osob v unii bude upravena tak, aby měly přístupk židovskému vzdělání a kulturnímu i společenskému životu kongregacíunie.

11. Podmínkou členství není nutně víra v náboženský judaismus,nýbrž ochota studovat judaismus, předávat jej dalším generacím,spolupracovat při obnově židovských tradic, vzdělanosti, kultury a společenskéhoživota.

12. Unie od samého začátku zavádí rovná práva pro ženy, včetně právliturgických.

13. Unie připravuje pravidelný program návštěv rabínů, laickýchduchovních, spisovatelů a pedagogů, kteří budou pomáhat s obnovou židovskékulturní, společenské a náboženské činnosti.

14. S vědomím, že po třech generacích fyzické a duchovnídevastace chybí židovské vzdělání, bude unie na pokračování vydávatpro své členy vzdělávací kurs náboženské konverze, převzatý od britskéhosdružení reformních synagog RSGB. Vedle nich bude vydávat překlady článkůa diskusí z mezinárodních židovských publikací a diskusní příspěvkyčlenů a příznivců.

15. Unie bude decentralizovaná demokratická organizace s řádněvolenými činiteli. V tomto se bude řídit stanovami a doporučenímiWUPJ.

16. Unie uznává současnou českou židovskou obec za dosavadní těžištěžidovského společenství v našich zemích. Doufá v další rozvojčeské židovské ortodoxie a zároveň chce nabídnout alternativu liberálníhojudaismu těm Židům, kteří si nepřejí nebo nemohou stát se členyortodoxní židovské náboženské obce.

17. V době svého vzniku stojí Židovská liberální unie prozatímmimo rámec stanov oficiální židovské federace a vzniká bez jejího přispěnía z vlastních zdrojů.

18. V přechodném období bude unie sdružovat členy – fyzické osoby.Jakmile vzniknou další liberální kongregace podle lokalit, unie se stanesdružujícím svazem těchto kongregací a jednotliví členové se sdruží dokongregací podle svého výběru, nejčastěji podle místa bydliště.

19. Unie (později jednotlivé kongregace) přijímá za členy lidi žijícív zahraničí – emigranty, potomky Židů zahynuvších během druhé světovéválky, sympatizanty se vztahem k české židovské komunitě.

-----------------------------------------------------

Naplnění krásné myšlenky

Ze dvou setkání v literární kavárně Fedora Gála i z rozmluv sjednotlivci jsem vyrozuměl, že Židovská liberální unie vzniká předevšímz jednoho konkrétního důvodu: mít možnost sdílet svou identitu, respektivepocity, které ji provázejí - tedy část vlastního vnitřního života - slidmi, kteří jsou na tom stejně nebo obdobně. A to bez ohledu na skutečnost,zda je někdo halachickým Židem, nebo není. To je krásná myšlenka, pro nižstojí za to podniknout něco nového.

Vnitřní život obce

To ovšem neznamená, že vše bude tak jednoduché, jak se v kavárně naprvní poslech jeví. Pro někoho bude možná těžké přestat se vymezovat vůčiortodoxní židovské obci v Praze. Přesto doufám, že ortodoxní i liberálníobec budou vedle sebe žít v míru a pokud možno i ve vzájemném porozumění.Je nás příliš málo, než abychom si mohli dovolit vzájemné půtky kvůlimalichernostem.

Unie by měla všem umožnit vzdělávání v judaismu a seznámení sdetaily liberálního náboženského i společenského způsobu života. A za tímbude stát mnoho práce a samozřejmě i výdaje. Plaťme tedy zpočátku člensképříspěvky v takové výši, která bude dostačovat alespoň na základní činnost.Bude také hodně záležet na tom, jaké lidi si vybereme do představenstva. Zvlastních zkušeností se zakládáním různých iniciativ vím jedno: ideálníje takové vedení, v němž převažují nikoli známé osobnosti, ale pilní aobětaví lidé. Jinak se nelze vyhnout nebezpečí, že ona iniciativa zajde naúbytě.

Vnější život obce

Hrozím se toho, že by se liberální unie uzavřela okolnímu světu a žilajen sama pro sebe. Tato cesta by mohla vést k neodůvodněnému pocitu vlastnívýjimečnosti, tedy do pekel. Nevidím jediný důvod, proč bychom se při různýchpříležitostech nemohli setkávat nebo spolupracovat na konkrétních společenskýchprojektech například s křesťany. Celé společnosti by něco pozitivníhomohla přinést i naše spolupráce s různými nežidovskými humanitárními,vzdělávacími a dalšími institucemi.

Zahraničí

Naše přátele v zahraničí neoslovujeme jen proto, že je budeme potřebovatcoby zastřešující organizaci. Čekáme od nich především duševní stravua duchovní zaopatření. My zase můžeme pomoci jim v lepším pochopení našísituace a našeho „stavu duše“. Na prvním místě bychom měli umět vysvětlit,jak a do jaké míry nás poznamenala převažující ateistická výchova. Jentak mohou naši zahraniční přátelé pochopit, že - kupříkladu - používánísloganů typu „kdo nevěří, není Žid,“ je v našem prostředí přinejmenšímpředčasné a bolestně se nás dotýkající. A na nás je, abychom se po cestěk víře a tradicím našich předků snažili kráčet se ctí.                                                      František Kostlán

---------------------------------------------------------

Od myšlenky druhé generace k liberálníunii (a zpět)

 Nezávisle na myšlence na ustavení liberální unie se začalaprosazovat snaha o vytvoření jakési organizace nebo zájmové platformy„druhé generace“.

Označení „druhá generace“ je poněkud zavádějící. Kteří lidé tojsou? Jsou to pouze ti Židé, kteří se narodili z přeživších židovskýchrodičů? Nebo to jsou také ti, kteří mají židovské kořeny přerušenérozhodnutím jejich matek a otců? A co třetí generace přeživších – dnesdospělých lidí a čtvrtá generace, která se rodí? Správnější by bylopoužívat pojem „spojené generace“ ,který se skutečně ve světě protyto skupiny používá, neboť jde především o překonání mezigeneračníchkomunikačních problémů. A takováto platforma již dává mnohem hlubšísmysl: Neboť generace potomků Židů zahynulých během války i Židů přeživšíchobsahuje nejen „halachické“ ortodoxní, liberální nebo sekulární Židy,ale také statisíce těch, kteří jsou dnes Židy označováni za asimilovanéŽidy, čili ne-Židy. Ale i oni v sobě nesou vědomí příslušnosti kesvým kořenům, i oni jsou součástí mostu ke generacím příštím. Kegeneracím židovským. Uvědomil jsem si, že rámec současných židovskýchobcí, které jsou schopny absorbovat za členy pouze halachické Židy nebokonvertity, je nedostačující. Zcela pomíjí potomky předválečného židovstva,kteří nesplňují náležitosti pro přijetí za členy. Jakoby tyto obce říkaly:„Staň se Židem, a teprve poté budeš za Žida uznán a přijat. Všude, kdetakové skupiny vznikaly, to trvalo několik desítek let, než se skutečnědefinitivně vytvořily. Vytvářet skupinu „druhé generace“ za současnýchpodmínek českého židovství znamená stavět dům bez základů. Tento úkolnelze splnit bez toho, aniž by zde existovalo společenství, které dokážetyto zapomenuté Židy oslovit. Dá jim pevný směr na cestě k návratu.Liberální unie může být tím správným společenstvím, které bude otevřenoi těm lidem s židovskými kořeny, kteří se své komunitě vzdálili.Nemohli jinak, neboť zde prakticky přestala existovat. Nyní se v uniinavrátí zpět.                                                        Martin Hron

------------------------------------------------------------

Reformní a liberální judaismusa budoucnost židovství

Reformní a liberální judaismus je dnes jedním z mála

dostupných léků proti padoušstvía totalitnímu myšlení.

(Benjamin Kuras)

Přikázání 614

Mojžíšova Tóra má 613 přikázání. Šestisté čtrnácté zní:

Neumožníš Hitlerovi posmrtné vítězství.

Vyslovil je v 60. letech jeden z předních filozofů a historiků holocaustuprofesor Emil L. Fackenheim. Co jeho přikázání konkrétně znamená:

Za prvé máme přikázáno přežít jako Židé, aby nezanikl židovskýlid. Za druhé máme přikázáno pamatovat si v samotných svých vnitřnostecha kostech mučedníky Holocaustu, aby nezanikla jejich památka. Za třetí mámezakázáno popírat Boha nebo nad Bohem zoufat, aby nezanikl judaismus. A dálemáme zakázáno zoufat nad světem, který se má stát královstvím Božím,abychom z něho neudělali místo beze smyslu, v němž Bůh je mrtev nebonerelevantní a všechno se smí. Vzdát se kterékoli z těchto povinností poHitlerově vítězství v Osvětimi by znamenalo umožnit mu další, posmrtnévítězství.

Fackenheim je kanadský reformní rabín, historik a filozof německého původu,od konce 80. let usazený v Izraeli. Smysl a poslání židovské existence poHolocaustu a budoucnost Židovstva jsou stěžejní témata jeho filozofickýchúvah.

Jak vůbec můžeme tyto povinnosti plnit? Vyžaduje si to vydržetnesnesitelné kontradikce. Taková výdrž v sobě obsahuje dosudnevyslovitelnou víru. Jestliže jsme takové výdrže schopni, pak ta víra v níobsažená by mohla mít historické důsledky. Nejméně dvakrát - v dobáchzničení Prvního a Druhého Chrámu - židovská výdrž uprostřed katastrofypomohla přeměnit svět. Nemůžeme znát budoucnost, už jen proto, že současnostnemá precedens. Ale tato neznalost nesmí ovlivnit naši současnou akci.Nejistota, co bude, nesmí otřást naší jistotou, co musíme dělat.

"Co musíme dělat" - jako odpovědní Židé ve světě zředěnýcha zrelativizovaných hodnot a sociálních, morálních, duchovních a ekonomickýchnejistot - které se tak rády kompenzují opačným extrémem snadných, jasnýcha "jediných správných" výkladů a doktrín - je základním tématemreformního a liberálního judaismu. 

Reformní demokratické tradice

Reformní a liberální judaismus je pokračování tisíciletých židovskýchtradic demokracie, spravedlnosti, snahy o pravdivost, tolerance, odporu ktotalitě, názorové plurality jako základního prvku potřebného k neustálenovému objevování pravdy, práva beztrestně se mýlit a povinnosti ctít bližníhojako stvoření Boží, se všemi jeho odlišnostmi. Jsou to tradice radikálníchbiblických proroků a písmáků a talmudických rabínů, pro něž základemhledání smyslu lidské existence a židovského poslání bylo vědomí, že všechnaexistence podléhá neustálým změnám a žádný jednotlivec či skupinanedokáže nikdy pochopit, obsáhnout a sdělit kompletnost Božího světa. Sezkušeností, že všechny pokusy o "jednou provždy všeobecně platné"výklady Boží tvorby vždy končí morálním krachem a bezprávím.

Píše australský rabín Rudolph Brasch:

Lidé, kteří říkávají, žeReforma v judaismu je něčím novým, troufalým a odlišným, se mýlí. Každý,kdo zná fakta židovské historie ví, že vždycky byla "reformní"a že judaismus byl po celé věky "progresivní".

1. Abrahám byl první reformátor. Reformoval člověkovu víru z modloslužebníchpraktik "mnoha" na spravedlnost "Jednoho Boha".

2. Mojžíš reformoval tradici tak, aby se vztah člověka a Boha zakládalne na strachu, nýbrž na lásce.

3. Všichni naši Proroci byli progresivní Židé. Reformovali víru tak,aby lidé věděli, že náš Bůh je síla spravedlnosti a lásky, žádajícíspolehlivost a čestnost, nikoli obětování zvířat.

4. Písmák Ezdráš byl reformátor, který zdůrazňoval význam disciplínya zákona a jejich Boží inspirace.

5. Makabejští, po nichž slavíme Chanuku, reformovali židovské dědictvítak, že je oprostili od řeckých vlivů materialismu a kultu tělesnosti.

6. Talmudická reformace, kterou zaváděli farizejští rabíni, využila vývojezákona k tomu, aby odpovídal vývoji života v Izraeli, který se proměňovalze společnosti zemědělské a politicky nezávislé ve společnost žijícíve městech a jako etnická menšina.

7. Filozofická reformace ve středověku ukazovala zásadní jednotumoudrosti a víry a zdůrazňovala potřebu vztahu mezi každodenním konáníma každodenní vírou.

8. Chasidská reforma posílila zbožnost radostí a umožnila chuďasovi cítitse bratrem učence.

9. Reformní judaismus 19. století navázal harmonii mezi starou vírou anovou vědou a obnovil důstojnost bohoslužby.

10. Reformní judaismus 20. století je tou nejnovější nikdy nekončícíreformou. Ke všemu, co mu předcházelo, a pro všechno, co bude následovat,zdůrazňuje příslušnost všech Židů všude k lidstvu, jako článek své víry.Cílem je bratrství všech lidí pod Božím Otcovstvím.

Náboženství a etika

Americký rabín William B. Silverman:

Základem reformního judaismu je vztah judaismu a etiky vyjádřenýspolečenskou akcí. Judaismus je věčným symbolem morality a Židé jsou nesmířlivýmiodpůrci bigotnosti. Judaismus je etický způsob života a etika se nemůže štěpita tříštit.

Profesor Samuel S. Cohn:

Náboženské ideje, kterými sezabýváme, formy, které pěstujeme, instituce, kterých si ceníme, amodlitby, které recitujeme, musí být uzemněny v současném vědění a současnýchzkušenostech. Musíme se učit milovat Tvůrce svým vlastním srdcem a vlastnímyslí, ne srdcem a myslí svých předků.

Americký rabín Abba Hilel Silver:

Progresivním a zároveňpermanentním prvkem reformního judaismu je nahrazovat scholastiku učeností,autoritářství svobodou, a dávat moderní podobu starodávné koncepci, kteráse dodnes plně nechápe - poslání Izraele.

Co znamená být Žid, dnes a zítra? Profesor Emile L. Fackenheim:

Židovská kniha učí, že člověk je tvořen k obrazu Božímu. Skutečnostnás učí, že ne každý člověk ví,že je tvořen k obrazu Božímu. Je proto židovskou povinností podávat svědectvío tomto vědění. Tato povinnost nezaniká ani v době, kdy je učení židovskéknihy zakázané. Naopak, právě tehdy mu nejvíc není úniku. I když trestemza to je smrt, musí se toto riziko podstupovat. Přikázáním je obnovovatobraz Boží až k samé hranici jeho síly.

Po masových vraždách nacismu a totalitě komunismu je tato povinnost dvojnásobnaléhavá. Stále Fackenheim:

Žádný Žid dnes nemůže odhodit svou židovskou identitu, aniž by sinejprve položil otázku, zda tím pomáhá zavřít knihu dějin, kterou pokládáza hodnou zavření, nebo zda opouští ty, kdo píší novou stránku, kterázoufale potřebuje být napsána. Zda jen opouští řady nesmyslných obětíminulosti, nebo zda se přidává do řad budoucích vrahů nebo nečinněpřihlížejících. Zda slouží věci Boží nebo ji zrazuje.

Věčný optimismus

Tradiční židovská víra v možnost lepšího světa je motivující siloulidské civilizace. V reformním-liberálním judaismu zůstává jedním zřídících principů.

Takto jej vyslovuje Kaufmann Kohler:

Po celé věky bylo poslánímIzraele podávat svědectví Božství proti všem formám pohanství amaterialismu. Pokládáme za svůj historický úkol spolupracovat se všemilidmi na budování Království Božího, univerzálního bratrství,spravedlnosti, pravdy a míru na světě.

Ale naděje a sny, i ty sebevznešenější, inspirující a motivující,nestačí.

 William B. Silverman:

Úlohou žida je nejen snít sny,ale neúnavně je přetvářet ve strukturu zítřka. Esencí židovského náboženstvíje jeho etika. Jeho Bůh je Bohem morality. Království Boží se nepromítá někamdo světa posmrtného, nýbrž do kompletního morálního uspořádání světa,které by zajišťovalo pravdivost, poctivost a svatost pro všechny lidi a všechnynárody.

Reformní-liberální judaismus nepředstírá, že by mohl nabízet konečnéodpovědi na nezodpověditelné otázky. Ale je přesvědčen o svatosti a důstojnostilidské osobnosti, o odpovědnosti člověka za bližního a o nevyhnutelné úlozeŽida konfrontovat zlo a nespravedlnost a být ochotný k činu pro budoucíspolečnost postavenou na spravedlnosti, soucitu, bratrství a míru.

Koncepce Boha

Židovský Bůh je aktivní, přítomný a pozorovatelný v lidských dějinácha současných událostech, a ještě viditelněji v dějinách židovských.

Profesor Emile L. Fackenheim:

V biblických dobách byl Bůh našívíry uprostřed života, v akci. Jedním skutečně biblickým prvkem neoliberálníhoradikalismu je přání být tam, kde se dnes věci dějí - v boji proti chudoběa za rasovou spravedlnost, ve snahách o světový mír, který převažuje,nebo by převažovat měl, nad všemi ostatními snahami. Židovský Bůh je Bůhdějin, jehož dílo je dosud nedokončené, a musí být proto schopen pokračujícípřítomnosti v dějinách.

Protože Boží dílo je nedokončené a v pokračujícím vývoji, veškeréteologické, filozofické, politické a ekonomické jistoty mohou být jen dočasnéa neúplné a nesou v sobě nebezpečí, že přílišným lpěním se proměnív modly.

Profesor Fackenheim:

Biblický věřící musí nacházet starodávné modly i v jejich modernímpřevleku. A musí proti nim bojovat ze všech sil.

Biblický věřící žije ne vpocitu zajištěného vlastnictví Božství, nýbrž ve svaténejistotě.

(Pokračování v příštím čísle)

------------------------------------------------------------

Purimové posezení

V neděli 19.března 2000 v podvečerse setkala skupina asi třiceti příznivců myšlenky vzniku liberální unie v literárníkavárně G+G. Chtěli si připomenout tento den i jako svůj svátek Purim,posedět a vyměnit si názory na založení unie. A těšili se na setkání s rabínemFrankem Hellnerem, který přislíbil účast. Většinou znali jeho text Who isa Jew a chtěli se na vlastní uši seznámit s jeho argumenty. Uvedenýtext zde v plném znění přetiskujeme. 

--------------------------------------------------

KDO JE ŽID

Zdůvodnění koncepce bilineality

Dnes, kdy si Židé o Šabat sedají ke stolu, žehnají tisícovky tatínkůsvým synkům tak, jak to činili odpradávna:"Dej Bože, ať jsi jakoEfraim a Manaš" (modlitební knížka str.122). Mnozí z nich možná aninetuší, že dědeček těchto dvou Josefových synů z matčiny strany bylPutifar, kněz z Heliopole, jenž uctíval egyptského boha slunce Re. V současnostiby ve Velké Británii Efraimovi a Manašovi nikde nepovolili Bar Micva, s výjimkouLiberální synagogy, protože všude jinde by nebyli považováni za Židy.Jejich matka byla Egypťanka Asenath, to v překladu znamená "zasvěcenábohyni Neis" (J.P.S. Komentář k Tóře: Genesis, Ed Nahum,M. Sarna,str.288).

Efraim a Manaš v tom nejsou sami. Spadají do velké skupiny biblickýchpostav, jež jsou potomky nežidovských matek a dnes by nebyli Bejt Dinemorganizace United Hebrew Congregations uznáni za Židy. Patřili by sem mimojiné: Mojžíšovi synové Geršon a Eliezer,které měl s Ciporou, dceroumidianitského kněze Jethra (Ex.2:21,22, 18:2-6,...), Reheboam, syn Šalamounaa Naamy - Amonitky (I. Kniha králů 14:21), Ahazia, izraelský král, syn Ahabaa Féničanky Jezabel (I. Kniha králů 16:31) a i sám král David, pravnukMoabitky Rút (Kniha Rút 4:17-22...).

V době biblické se totiž na rozdíl ode dneška předával židovský původpo otcově linii, jak je známo ze čtvrté knihy Mojžíšovy 1:12. Tehdy oficiálníkonverze neexistovala a nežidovská žena se tudíž automaticky přidala kekmenu svého muže, zapojila se do jeho komunity a jejich děti se stalyIzraelity. Proto byla patrilinealita v dobách biblických věc logická.

Kdesi mezi obdobím biblickým a mišnaistickým došlo k posunu zákona odbiblické patrilineality k rabínské matrilinealitě. Příčina takového příkréhoodklonu od biblického zákona je stále ještě předmětem debat učenců. Někteřítuto změnu připisují reakčním výnosům Ezry, který byl proti sňatkůmmezi Izraelity a ne-Izraelity, aby tak nebyla ohrožována čistota navracejícíchse exulantů (Ezra 10), jiní tvrdí, že židovské zákony v období Mišnybyly ovlivněny aténským a římským právem, podle nějž dítě narozenéŘímanovi a ne-Římance nebylo považováno za římského občana, zatímco dítěnarozené Římance a ne-Římanovi mělo původ po matce.

To vše by ale bývalo nestačilo k tomu, aby rabími změnili biblický zákon.Muselo dojít k drastickým událostem, které přiměly starověké rabíny kezrušení biblického zákona. Odpověď musíme hledat ve společenských apolitických podmínkách za rabínské doby. Zemi okupovali Římané. BěhemŽidovských válek proti Římu (66-70 a 132-135) bylo běžné, že židovskéženy byly znásilňovány a unášeny Římany. Plody takovýchto spojení, byťi vynucených, byly považovány za mamzerim (Jevamot 7:5). Tak tedy vypadalajejich situace v době redakce Mišny.

Jelikož k nejposvátnějším povinnostem v judaismu patří i micva PidionŠvuim - vykupování otroků, židovská obec chápala jako svou povinnost tytoženy z římského zajetí vykoupit a navrátit je zpět do obce. Kdyby všaktehdy stále platilo biblické pravidlo židovského původu po otci, pak by dětinarozené těmto znásilněným židovským ženám a vykoupené díky Pidion Švuimnesly stigma mamzerut a nesměly by vstupovat v manželství se židovskýmipartnery. Společenská i náboženská situace takovýchto žen a jejich dětíby bývala nesnesitelná. To si vyžádalo změnu zákona, dítěti se přiznalžidovský status po matce a nebylo považováno za bastarda. Po důkladném zváženíbyl takovýto zákon vyhlášen:"Dítě židovské matky a nežidovskéhootce je Žid a dítě židovského otce a nežidovské matky není Žid (a nenímamzer). Mamzerut byl tedy omezen pouze na potomky dvou "košer" Židů,kteří spolu měli mimomanželský sexuální vztah a starobylé biblicképravidlo patrilineality se změnilo v současné pravidlo matrilineality.

Zdůvodnění změny biblického zákona se podařilo po pracné avykonstruované interpretaci Deuteronomia 7:3-4, kde se praví:"nebudeš snimi vstupovat ve stav manželský (s Kananejskými), svou dceru nedáš jejichsynovi, jejich dceru si nevezmeš pro svého syna. Protože oni ode mě tvéhosyna odvrátí". Z toho rabíni vydedukovali, že tvůj syn z izraelské ženyje tvůj syn, ale tvůj syn s pohanskou ženou není tvůj, nýbrž její.Rabina řekl: "to dokazuje, že má-li tvoje dcera dítě s pohanem, je totvůj syn".

Rozhodnutí talmudických rabínů byla jistě extrémní, ale nezbytnáreakce na extrémní společenský problém, který byl tehdy aktuální.Je aletřeba poznamenat, že tam, kde tento problém nenastal, jako kupříkladu v případěkněží, zůstalo platit pravidlo patrilineální tak, jako tomu bylo v obdobíbiblickém. A tak je to i dodnes. Další pozůstatky koncepce patrilineality seobjevují ve jménech dětí, ve vyvolávání ke čtení Tóry, nebo kdykolipoužíváme své hebrejské jméno.Vždycky se říká jméno...ben jméno...Matrilinealitanebyla však univerzálně používána ani v rabínském období a po dlouhoudobu byla považována za spornou záležitost. Dočteme se kupříkladu, (Jevamot16b) že Rab Juda tvrdil, že sňatek pohana a židovské ženy je řádně"kidušin" "v této době", protože lze dovozovat, že onenpohan by mohl být jedním z potomků deseti kmenů izraelských. Dalšítalmudický výrok zní:"rodina otce se považuje za rodinu, ale rodinamatky se nepovažuje za rodinu", což je odraz původní patrilineálníteorie. Dále se dozvídáme, že ve čtvrtém století Jákob z Kfaru Nibburayarozhodl, že je povoleno obřezat syna aramejské ženy a židovského muže ošabat (J.Tal. Kidd.3:12) a i když to později odvolal, je jasné, že jeho počátečníreakce byla ve prospěch patrilineality. Dokonce ještě v šestnáctém stoletísympatizoval věhlasný kronikář rabín Mojžíš Isserles s pojetímpatrilineality (EvenHaEzer 15:10).

Uvědomujeme si tedy, že při změně zákona o židovském původu zpatrilineality na matrilinealitu projevili talmudičtí mudrcové velikou odvahua soucit. Hledali cestu, jak omezit utrpení a jak integrovat děti pochybnéhopostavení do židovské společnosti. Jejich rozhodnutí bylo pro jejich dobusprávné.

My ovšem žijeme v jiné době. Neřešíme otázku, jak se vyrovnat s následkyznásilnění zajatých židovských žen.My potřebujeme řešit situacivyvolanou existencí smíšených manželství, to je náš demografickýimperativ! A řešení tohoto problému a důsledků z něho plynoucích bude zestrany rabínů jistě vyžadovat neméně kurážný postoj.

V otevřené společnosti jsou smíšená manželství endemickou realitou.Nezmizí ani pod vlivem exkluzivistické halachické legislativy a nepomohou anipokusy ghetoizovat židovské společenství. Tak jako kdysi rabíni řešiliproblém své doby, tak také musíme my najít cestu, jak nabídnout začleněnído obcí synům a dcerám nežidovských matek provdaných za židovské mužeprávě tak, jako přijímáme děti nežidovských otců a jejich židovskýchmanželek.

Být součástí komunity, obce, je jistě otázkou výchovy i přírody,identifikace i aktivní účasti na životě v židovské obci. Výchova a vzdělánía cítění, vnímání sebe sama jsou stejně důležitým ukazatelem židovstvíjako židovská pupeční šňůra! A navíc, v naší osvícené době rovnostiby byl nesmysl ignorovat společné úsilí obou rodičů při výchově a vzdělánídítěte. Často jsem byl svědkem situace, kdy sympatizující nežidovskámatka poskytovala svému dítěti lepší židovské vzdělání a výchovu nežlhostejná nebo zatvrzelá židovská matka. Trestat dítě za to, že jehomaminka není Židovka a odpírat mu proto možnost účastnit se na židovskémživotě je nemorální, je to urážka židovského otce takového dítěte aobec se tak připravuje o potenciální členy.

Realitu moderního života však dnes plně nepostihuje ani biblickápatrilinealita, ani rabínská matrilinealita. Obě jsou relikty minulosti. Mymusíme postoupit k vyšší koncepci bilineality, která uznává, že dítě,které má alespoň jednoho židovského rodiče, lhostejno zda otce či matku,má presumptivní, předpokládaný židovský status a dostane-li se takovémudítěti židovského vzdělání a výchovy, bude tento status potvrzen. Úroveňtakové výchovy a vzdělání se bude jistě lišit, ale to platí i o rodinách,kde jsou oba rodiče židovského původu. Ostatně toto nikdy nebylo kritériempro určení židovského statusu. Mimoto by bilinealita pomohla vyřešit některéanomálie, ke kterým dochází uplatňováním halachy: vnouče Nikity Chruščevaje halachicky židovské, i když se nijakým způsobem nezná k sounáležitostise židovským společenstvím a vnouče Davida Ben Guriona, žijící vIzraeli, není uznáno za halachicky židovské, protože je zrozeno z nežidovskématky!

Židovstvo je příliš chudé počtem, aby se mohlo nechat dále devastovatexkluzivismem nebo uplatňovat restriktivní členství v "klanu"podle zákona matrilineality, nebo čelit příkrým a zásadním sporům, kterérozdělují naši pluralistickou židovskou společnost.

Ti, kdo tvrdí, že myšlenka K lal Jisrael je stejně neudržitelná, protožeje už příliš pozdě, by si měli uvědomit, že "bude-li rabínská vůle,halacha i zde pomůže". Dávní rabíni pragmaticky potvrdili platnost sňatků,které byly biblicky zapovězené (Deuteronomium 23.4), jako např. sňatekBoaze a Rút se zdůvodněním, že zákaz se týká jen Moabitů, ne Moabitek (Jevamot76b)! Podobně také rabíni tvrdili, že žádné z těchto biblicky zakázanýchmanželství nezůstalo v platnosti, protože po invazi krále Sennacheriba došlok takovému promíchání všech etnických skupin a společenstev, že jednohood druhého již nebylo možno rozeznat (Miš. Jadajim, 4:4). Nemohli bychomstejný liberální a logický argument použít i dnes?

Židovský svět je dnes nejvíce ohrožen bratrovražednými konflikty. Nešťastnýspor o to, "kdo je Žid" lze vyřešit koncepcí bilineality, která ity Židy, kteří by pro nás byli ztraceni, kdybychom se drželi současnéhopravidla matrilineality, vítá a přijímá. A navíc, velí tak zdravý rozum!

Frank Hellner

Z angličtiny přeložilaSimona Sternová

------------------------------------------ 

Dopis Federaci židovských obcív ČR

ňatek z průvodníhodopisu unie, který byl předán dne 27.3.2000 tajemníkovi spolu s 2.originálemStanov Židovské liberální unie v české republice:

Od: Židovská liberální unie v Českérepublice

Komu: Federacežidovských obcí v ČR

Dovolujeme si Vám oznámit, že dne 27.3.2000 vznikla v Praze

Židovská liberální unie v České republice

(dále jen Unie)

V příloze Vám předkládáme Stanovy Unie.

Považujte tento dopis za projev naší vůle stát se jako nový subjekt –Unie - členem Federace židovských obcí v České republice a chápejtejej proto jako přihlášku Unie do FŽO.

Je nám známo, že současný Statut FŽO neumožňuje Unii, se stanovami,které přikládáme, stát se členem FŽO. Proto Vás dále žádáme, abybyla co nejdříve svolána Rada FŽO, která by změnila Statut FŽO tak, aby přijetíUnie bylo podle nového statutu možné. Navrhujeme Radě FŽO společnoudiskuzi na toto téma.

Jak jistě víte, mnoho občanů České republiky židovského původu avyznání v poslední době volá po uvolnění pravidel členství v Židovskýchobcích ČR a liberalizaci náboženského života. Není v naší moci změnitStatut FŽO zevnitř. Řada našich budoucích členů a sympatizantů není členemněkteré ze současných ŽO a často ani být nemůže, neboť nesplňují požadavkyčlánku 2, odst.1, Hlavy II Statutu FŽO. Řada Židů, kteří jsou členy některéobce v ČR, touží po liberalizaci náboženského života v ČR, v čemžje současné ŽO obce nemohou uspokojit.

Aby bylo možno vyhovět oběma skupinám lidí, musel by se změnit nejenStatut Federace, ale současně by Židovské obce v ČR musely upustit odortodoxního výkladu halachy, od ortodoxního vedení bohoslužeb a změnitmnohé jiné prvky svého chování. To nejen nežádáme, ale ani si to nepřejeme.

Zdůrazňujeme, že nám nejde o to, aby současný typ židovství, kterýse sám nazývá ortodoxním, v České republice zanikl nebo byl potlačen.Naopak, velmi se vážíme toho, že v ČR funkční židovské obceexistují a stejně tak si všichni hluboce vážíme vrchního rabína panaKarola Efraima Sidona, který svojí autoritou vykládá a aplikuje pravidla náboženskéhochování obcí tak, aby byla co nejblíže pravidlům uznávaným vrchnímrabinátem Izraele. Současnou židovskou ortodoxní obec považujeme za těžištěčeského a moravského židovství.

Avšak domníváme se, že v naší republice je mnoho lidí, kteří tíhnouk židovství a k liberálnímu způsobu jeho naplňování a z výšeuvedených důvodů nemohou být členy některé existující ŽO nebo je členstvínemůže plně uspokojit. Jsme si proto jisti, že pro liberální židovství atedy pro liberální židovské obce je v ČR nejen prostor, ale že je nynípro mnoho lidí existence liberálního judaismu nezbytnou.

Jsme přesvědčeni, že liberální judaismus nejen neohrozí současnouortodoxní obec v ČR, naopak ji obohatí. Stále ještě pociťujeme důsledkyholocaustu. Mnoho z nás si je hluboce niterně vědomo svých židovskýchkořenů. Holocaustem jsme byli připraveni o svoji příslušnost k Židovskéobci a možnost návratu často i tím, že naši rodiče vědomě židovské zákonypřekročili. My své předky hluboce chápeme. Chápeme, že nás chtěli ušetřitsebemenší možnosti podobné zkušenosti, jakou pro ně byl holocaust. Myslelina nás jako na děti. Nyní jsme dospěli a v příkladu světového liberálníhožidovského hnutí nacházíme příklad a oporu.

Naše rozhodnutí je závažné a bylo učiněno po dlouhých diskuzíchmnoha členů i nečlenů Židovských obcí v ČR. Důkazem toho, že totonaše rozhodnutí je pevné a nezvratné, je to, že zakládáme Unii jako občanskésdružení. Nikoli proto, abychom se postavili do konfrontace s existujícíFŽO, ale proto, že si jsme vědomi obtížnosti provedení požadovaných změnve FŽO. Tento status jsme připraveni okamžitě změnit v případě, žeUnii bude umožněno členství v rekonstruované FŽO, dojde-li k tomu.

Unie chce být respektovaným partnerem FŽO a židovských obcí v ČRpro navrhovaná jednání o změnách Statutu FŽO. Členové Unie doufají, žekoexistence Unie, FŽO a židovských obcí bude probíhat nikoli v konfrontačnímduchu, ale v atmosféře vzájemného chápání a spolupráce. Nechceme býtjinými Židy, chceme být Židy. Chceme být v budoucnu vnímáni jakojeden ze směrů jednoho a téhož českého judaismu. Zároveň doufáme, žese Unie stane i dalším důstojným a respektovaným reprezentantem českéhomoderního židovství ve vztahu ke Českému státu, české společnosti i k mezinárodnímužidovskému společenství.

Za zakládající výbor Unie

Martin Hron

-------------------------------------------------------------

Co bude následovat

Období od první schůzky, kde jsme poprvé začali v užším kruhuuvažovat o založení unie, až do první volby představenstva unie považujemeza přechodné. Jsme si vědomi toho, že přípravný výbor není demokratickyzvoleným orgánem demokratické organizace. Úloha členů přípravného výboruskončí současně se skončením první řádné konference prvního shromážděníčlenů unie, která zvolí své představenstvo.

Nyní spolu s rozesíláním tohoto nultého čísla budoucíhobulletinu, oslovujeme všechny ty z vás, kteří by se mohli a chtěli státčleny nově vzniklé unie. Projevte svoji vůli stát se členy a podpořitvznik unie účastí již na jejím shromáždění. Napište o svém záměrustát se členy na níže uvedenou kontaktní adresu. Není dán žádný termín.Avšak od této chvíle přijímáme projevy vůle stát se členy unie a tentoproces nebude ukončen. Ti, kdo stihnou odeslat předběžnou přihlášku tak,aby mohli od přípravného výboru obdržet pozvání na první schůzi shromážděníunie včas, se budou přirozeně podílet na úpravách stanov unie tak, abyjejich první pozměněná verze mohla být přijata již na prvním shromáždění.Stejně tak budou moci přispět k výběru těch nejvhodnějších zástupcůunie do jejího předsednictva. Teprve pak budeme my, členové přípravného výborupokládat stanovy unie a její statutární orgány za demokraticky vytvořené.

Předpokládáme, že první konference shromáždění unie se bude konat vedruhé polovině května 2000.

Na základě vaší písemně, elektronickou cestou nebo telefonicky,projevené vůle vám zašleme současné znění stanov a pozvánku na prvníkonferenci spolu s datem a místem jejího konání. Do doby konáníkonference, budeme také přijímat názory na konstruktivní úpravy stanov a návrhyna členy předsednictva.

První část konference bude věnována vysvětlení důvodů vzniku unie,jejích záměrů a cílů. Pokud budete mít přetrvávající pochybnosti osmyslu vlastního členství v unii, můžete konferenci po skončení prvníčásti opustit, aniž byste se jakkoli zavázali. Jestliže naopak bude vašerozhodnutí stát se členy unie nezvratné, požádáme vás, abyste písemněstvrdili vaši vůli podepsáním přihlášky a označením typu členství,které se vás týká. Teprve potom se může konference stát usnášeníschopnáa my všichni můžeme činit demokratická rozhodnutí volbou většiny.

Těšíme se na vaše dopisy, faxy a elektronické zprávy.

Těšíme se na setkání na první konferenci!

S přáním všeho dobrého, přípravný výbor unie.

František Fendrych, Martin Hron, Josef Kohout, František Kostlán,LibušeŠancová, Michal Spevák, Simona Sternová

zpět na začátek